Jak svalovci matou onkology

Žena, 36 let, matka dvou malých dětí. V rukou drží nasměrování na operaci – odstranění obou prsů s diagnózou rakovina.
Něco málo z anamnézy této ženy: před rokem u sebe objevila bulku v pravém prsu o velikosti 1,8 x 2,0 cm. Po provedení punkce tohoto tělesa, ukázala cytologie, že je vše v normálu. O 3 měsíce později se bulka zvětšila na rozměry 2,0 x 3,5 cm. Opakovaná punkce znovu neobjevila žádné maligní buňky. Brzo po punkci pravého prsu se podobná bulka objevuje i v levém.
Nehledě na to, že dle výsledků punkce pravého prsu nebyly objeveny žádné maligní buňky, pacientce byla doporučena operace – odstranění pravého prsu. Žena operaci odmítla a pustila se do samoléčby. Léčila se hlínou dle metody N. Kudryashové, prováděla očištění dle metody N. Semenové. Růst bulek se pozastavil, ale v pravém prsu se objevily bolesti. Vyděšená pacientka přestala s léčbou.
Po půl roce se bulky v obou prsou zvětšily a zanítily. Pacientka se znovu vrátila za onkology. Opětovná punkce pravého prsu poukázala na atypické buňky – RAKOVINA.
Vyhlášený rozsudek: rakovinový proces v pokročilém stavu, nutnost operace – odstranění obou prsů s histologickým vyšetřením nádoru v průběhu operace.

V tu chvíli zareagovala intuice pacientky, která se začala zajímat o to, proč lékaři nevyšetřili pohlavní orgány, když se přeci při rakovině pozoruje propojení všech „ženských“ orgánů. Vše, co se dozvěděla, bylo „musíte nutně na operaci“.
Pacientka absolvovala ultrazvuk pohlavních orgánů – žádná patologie. Následný objev metastáz donutil pacientku vyhledat dodatečné metody diagnostiky, což jí zavedlo až k metodě vegetativně-rezonančního testování ( BRT ), která objevila – hádejte koho... hlísty ( helmity ). Tak to je to, co pacientce způsobilo tolik fyzického a morálního trápení a kromě toho zmátl i onkology! V obou prsou si vytvořili larvy červů svalovců obydlí ( kapsle ze spojité tkáně ), která měla tloušťku 0,2 – 0,5 cm. Obvykle, v průběhu 1-2 let po napadení těmito hlísty se kapsle zvětšuje, zatímco se naplňuje vápenatou solí. Larvy uvnitř těchto „domečků“ mohou žít a vyvíjet se až 40 – 50 let.

Proč se tedy onemocění zhoršilo po punkci? Je tu několik možností.
První – nejpravděpodobnější – domeček byl poškozen a vyrušené larvy z něj vylezly a přesídlili do druhého prsu. Druhá varianta předpokládá vzájemné působení larev s částečně vyvinutými svalovci, kteří žijí ve střevech, pomocí chemicko-hormonálních signálů, které stimulují k vzniku několik tisíc larev, které se také začínají aktivně zabydlovat v prsou. A i přesto, že přesný mechanismus zatím není znám, výsledkem punkce byly „metastáze“.

Organismus může proti nim čas od času podniknout leukocytární, eozinofilní útok. V takovém případě se okolo těchto „domečků“ ze spojité tkáně vytvoří zánětlivá bolestivá nebo nebolestivá zpevněná ( granulociózní ) tkáň. Při tom se objem bulky zvětší.
Závěr BRT diagnostiky: fibrózní mastopatie, benigní proces s oblastmi chronického a akutního zánětu s přítomností larev svalovců a plísní mucor mucedo.

Další příklad z praxe – a ještě jeden člověk s diagnózou „rakovina“, uchráněný před operací.

Muž, 35 let.
Něco málo z anamnézy: ještě před nedávnem se pacient cítil vcelku zdráv. Před dvěma týdny se při pádu bouchnul levou částí hrudníku. O dva týdny později pocítil bolest pod levou částí hrudi, kde objevil bolestivou bulku o velikosti 2 – 3 cm, která se pod kůží rýsovala namodralým odstínem.
Chirurg navrhl operaci s následným histologickým vyšetřením. Při prohlídce prosvítala v oblasti 8mého a 10tého žebra zleva namodralá bulka, bolestivá na dotek, pohyblivá, o rozměrech 2 – 3 cm. O něco výše, se nacházela méně bolestivá bulka o velikosti 3 – 4 cm.
BRT diagnostika ukázala, že v oblasti bulek se nachází larvy svalovců. Onkologické problémy nebyly objeveny. Nádorový proces je benigní.

Ženu, 57 let, nasměroval doktor na operaci – ostranění levého prsu. Byl jí zjištěn uzel v levé mléčné žláze o velikosti 3x6 cm, bolestivý, pevný. Výsledek punkce – atypické buňky; diagnóza – rakovina.
Výsledky BRT diagnostiky: vysoké rezervy buněčné adaptace, zatížení imunity 2. stupně ( tzn. nevyčerpaná, mírné zatížení ), zatížení endokrinní soustavy 5. stupně ( poškození mléčných žláz, vaječníků ), helmity: svalovci, roupy, yersinia enterocolitica. Byla zjištěny onemocnění: fibroadenom levé mléčné žlázy s lokalizací larev svalovců, chronická kolitida, divertikulóza, chronická cholecystida. Bakterie: ureaplasma, chlamydie. Onemocnění: adnexitida, cysta vaječníků. Plísně: cryptococcus neoformans, mucor racemosus. Viry: adrenovir, herpes typ 1, virus toxické chřipky, hepatitida C. Onemocnění: infekční mononukleóza v lehké formě, chronická imunopatologická trombocytopenická purpura a lehký projev hemolytické žloutenky.
Závěr: nezhoubný cysticko-nádorový proces parazitární etiologie v levé mléčé žláze; cysta vaječníků plísňové etiologie. Zatížení eminuty, endokrinopatie. Pacient zbaven hrozné diagnozy – rakovina.

Pacient s několika nádory o velikosti 3 – 5 cm, umístěnými pod kůží po celému tělu. Čekal na operaci; důvod: lipomy. Po provedení léčby informoval pacient doktora, že ve svém výkalu nalezl hlísty. V tomto případě mizely larvy svalovců z periférií ( z kožně-svalové tkáně ) zpět do trávicí a vylučovací soustavy, odkud původně přišli. A už ze střev je organismus začal vylučovat s výkaly. Nádory ( „lipomy“ ) se při tom začaly zmenšovat.

Uvedené klinické příklady poukazují jednak na to, že se v bulkách shromažďují paraziti a hlavně také to, že pokud se změní podmínky pro život parazitů ( typicky zhorší ), začínají paraziti mizet zpět do původních orgánů či stejnou cestou, jakou se původně v organismu objevili ( trávicí/vylučovací soustava, kůže, ... ).

Měli bychom velice opatrně přistupovat zvláště k nádorům-parazitům, které vytváří cysty, varikózní rozšíření, cévní nádory v životně důležitých orgánech ( srdce, mozek, játra, plíce, ledviny ). Při takových onemocněních jako je echinokokóza či schistosomatóza ( o nich se pobavíme později ) je důležité zabránit otevření „hníz“ parazitů, protože to ve většině případech způsobuje zhoršení stavu.

Svalovce nelze objevit běžnými laboratorními vyšetřeními nebo vyšetřením výkalu na přítomnost vajec. Samice těchto parazitů rodí živá mláďata, tedy nekladou vejce.

Žena, 62 let: „Všechno mě bolí, nemám vůbec síly, jen pomalu umírám.“ Poškození organismu ženy mělo charakter akutní trichinelózy, která zasáhla centrální nervovou soustavu, srdce. Neustálé bolesti hlavy doprovázené zvracením, bolestmi srdce, v oblasti jater a žaludku, a také přítomnost glaukomu a kožní vyrážky. Chirurgové ženě odstranili žlučový měchýř, slepé střevo a kvůli meningo-encefalitidy jí byly předepsány sedativa. V poliklinice byla stanovena diagnóza: podní klimakterium, mastopatie.
Ultrazvuk ukázal kalcifikaci levé mléčné žlázy ( a možná ) cystu pravé ledviny. Chirurgové doporučili operaci – odstranění levého prsu s následným histologickým vyšetřením.
Diagnostika BRT ukázala trichinelózu, enterobiózu a salmonelózu břišního paratyfu. Byly lokalizovány svalovci v myokardu, očních svalech, v děložní stěně a v levé mléčné žláze. Tři druhy plísní: Candida albicans, Candida glabrata, Geotrihum candidum, které vytvořily bulky a cysty. Plicní chlamydióza. Toxoplazmóza ( prvoci, které zasály mozek a játra ). Onemocnění centrální nervové soustavy: subakutní meningitida, chronická encefalitida. Chronická hepatitida, subakutní pyelonefritida. Srdce – myokardinekróza. Myom dělohy, cystoidní mastopatie, chlamidióza. Dvě cysty v pravé ledvině o velikosti 10 a 8 mm, plísňového původu. Komplikované katarakty očí, glaukom plísňového původu. Nedostatek mikroelementů: síra, vizmut.

Závěr: subakutní nákaza myokardu, svalové tkáně dělohy a očních svalů svalovci; granulace larev v levé mléčné žláze, intoxikace centrální nervové soustavy, kandidóza, chlamydóza, dlouhodobě probíhající toxoplazmóza se zasaženou centrální nervovou soustavou a ledvinami.
Byla provedena kompletní antihlístová, protiplísňová a antichlamýdiová léčba. Za měsíc se stav pacientky značně zlepšil, na nic si již nestěžovala, zmizela nákaza myokardu ( výsledky EKG ), zmizely i bulky v levé mléčné žláze, cysty v pravé ledvině se zmenšili na 5 a 3 mm.
Zajímavé byly pocity pacientky v oblasti srdce v období odumírání svalovců v myokardu: pocity „propichování“, pocit „zástavy“ srdce a následně „třepetání s očekáváním smrti“ ( podobně jako u fibrilace síní ). Po takových záchvatech se stav značně zlepšil, oblast srdce se zklidnila, zlehčila se. Další den již při kontrole myokardu diagnostikou BRT nebyly zjištěny žádné larvy svalovců.

Tyto příklady ale nejsou vše... naprosto neuvěřitelná schopnost přizpůsobování se těchto a i jiných podobných druhů hlístů z nich dělá tvory podobné mutantům. Neexistuje v organismu místo, které by nemohli osídlit ( v závilosti na vyčerpání imunity ) a dokonce to může vypadat, že jsou původci všech problémů. Nicméně tak je to většinou jen zčásti. Hlísty a jejich larvy jsou většinou jen jednou z příčin poškození organismu, často doprovázené přítomností bakterií, virů a plísní.


Nicméně životní praxe nás znovu vrací k svalovcům...


Pacient, 31 let, se dostavil na vyšetření ve vyčerpaném stavu, bez sil, bez vlasů. Po celém těle, na rukou, nohou, měl množství kulatých opuchlin o velikostech od vlašského ořechu až po dětskou pěst. V oblasti břicha byly opuchliny bolestivé a značně zanícené.
Něco málo k jeho historii: do 29 let to byl vcelku zdravý mladý muž. Jednou se mu podařilo omylem strhnout mateřské znaménko v oblasti klíční kosti. Snažil se jí vydezinfikovat jódem, ale mateřské znaménko čas od času i přesto krvácelo. O měsíc později se chirurgové onkologického oddělení rozhodli vyoperovat ji s následným histologickým vyšetřením. Vyšetření pochopitelně poukázalo na melanomové buňky ( z nich je mateřské znameného složeno ) a atypické buňky, vzhledem k tomu, že se část buněk změnila v důsledku zánětu a narušení celistvosti. Byla stanovena diagnóza – melanom – rakovina.

Pacientovi, protože si to může dovolit, předepisují přípravek Intron-A ( imunostimulátor ), ale v příliš velkém množství. V důsledku toho se narušila jeho vlastní imunita a schopnost odolávat infekcím.
Do zesláblého organismu se dostávají všemožné mikroorganismy a výsledky hormonální léčby o sobě brzo daly znát.
Půl roku po odstranění mateřského znaménka se v levém podpaží objevuje bulka, na což chirurgové čekali. Bulku odstranili, ale po histologickém vyšetření nebyly nalezeny žádné zhoubné buňky. Ovšem – jaký úspěch pak pacienta následoval, když se o měsíc později začaly v různých částech těla objevovat bulky – v celkovém počtu 8 kusů. Chirurgové odstranily všechny. Výsledek? Ve dvou z nich nalezli atypické buňky – závěr? Potvrzení diagnózy „rakovina“.

Pacient i nadále pokračuje v přijímání léku Intron-A. Začíná trpět bolestmi hlavy, mozkové cévy prochází změnou. O půl roku později probíhá ozáření mozku. Stav pacienta se zhoršuje, leží v nemocnici na kapačkách a pravidelně dostává injekce s velice drahým zahraničním antibiotikem. Po kapačkách se stav mírně zlepšil – zmizely otoky, povrchové záněty, ale bulky se objevují po celém těle dál a dál...
Vyčerpaný mladý muž utíká od onkologů za jasnovidci. Ti ho „napumpují energií“, na nějakou chvíli se pacient začíná cítit lépe, ale onkologové nespí a snaží se pokračovat v boji – předepisují léčbu interleukinem. V důsledku toho se objevuje na krku pacienta uzel. Konečně je tu práce pro chemoterapeuty. Pacient absolvuje dva kurzy terapie, opuchlina na krku opadla a spolu s ní i zbytek vlasů, který se zachoval po radiační terapii. Stav pacienta se zhoršil, na řadu přišla neustálá slabost. Znovu se v levém podpaží objevila bulka. Podobná bulka se objevila i na zádech a téměř každý týden se někde v jiném místě po těle objevuje další a další bulky. Pacient pobíhá od onkologů, kteří čekají se skalpely a chemoterapií, k jasnovidcům, kteří se ho snaží „nadopovat energií“ a už si neví rady. Objevují se nové a nové bulky a řešení stále nepřichází.

Pozorný čtenář už jistě ubohému pacientu stanovil diagnózu – celistvá nákaza svalovci – kolonizace.
Navíc pokud bychom nahlédli do jeho anamnézy, zjistili bychom, že když byly pacientovi 3 roky, byla mu operována bulka na krku. Následně mu byla operována i fistula, která nechtěla správně zahojit. Pravděpodobně už tehdy, ve 3 letech, se dítě nakazilo svalovci. Bulka, která se objevila, byla pravděpodobně odstraněna s poškozením obalu. To vyústilo do táhlého zánětu, jehož příčinou byly larvy svalovců, kteří zůstávají na místě. Toxiny, spolu s hnisem, se vylučovali skrz fistulu, která byla následně chirurgicky odstraněna a protože imunita dítěte byla odolná, homeostáze ( harmonie soužití s parazity ) byla obnovena a larvy hlístů spokojeně „usnuli“ očekávaje oslabení organismu.

O 26 let později se dočkali – imunita dovedena do extrémně kritického stavu, poskytla vhodné prostředí k vývoji nejen svalovců, ale i mnohým dalším mikroorganismům.
Výsledky BRT diagnostiky. Mikroorganismy: toxoplazmóza, ureaplasma, střevní lamblie, chlamýdie. Viry: adenovirus, virus coxsackie B4, cytomegalovirus, asijský typ viru A. Plísně: 12 druhů, 4 z nich penicilínové. Hlísti: svalovci.

A co se stalo s naším vyčerpaným pacientem? On přemýšlí... dorazil na diagnostiku, ale zdá se, že se ještě nemůže vymanit z řetězovitého onkologického myšlení. A po všech neúspěchách, kdy absolvoval neúspěšnou léčbu v nelepších klinikách u nejlepších specialistů, má potíže s uvěřením, že jde o takovou „obyčejnou“ věc, jako jsou paraziti a jejich schopnost vytvářet bulky. Onkologové, vzhledem k množství bulek, trvají už ne na odstranění, ale na radiační terapii a na chemoterapii bulek, lokalizovaných pod kůží po celému tělu pacienta. Zatímco dle parazitární teorie mu stačí provést pouze antihlístovou a protiplísňovou terapii jak celého organismu, tak i přímo v bulkách.


Ještě jeden příklad...


Žena, 36 let s podobnou anamnézou: podstoupila operaci mateřského znaménka. O rok později se objevuje zvětšení lymfatických uzlin v podpaží, otoky rukou a množství uzlin-opuchlin na rukou a po celém těle. Bulky nebolely a z kosmetického hlediska jí také příliš nevadili a tak se pacienta neobrátila na onkology, nicméně přišla rovnou na diagnostiku.
Diagnostickou metodou BRT byla ve všech bulkách zjištěna přítomnost larev svalovců. Pacientka absolvovala několik kurzů léčby antihlístové terapie. V léčbě stále pokračuje. Tato žena měla štěstí – nebyla oslabena chemoterapií ani radiační terapií ani léky ani ničím jiným. Léčba u ní probíhá velmi úspěšně.


Příběhy s mateřskými znaménky ale pokračují...


Pacient, 47 let. Dle jeho popisu, mu po opalování na dovolené oteklo mateřské znaménko na zádech. Když další léto se rozhodl opalovat se v mírnějším pásmu, všiml si, že mateřské znaménko se o něco zvětšilo a jakoby se nadzvedlo nad úroveň kůže. Následně bylo mateřské znaménko omylem poškozeno a to čas od času slabě krvácela. Pacient se snažil mateřské znaménko dezinfikovat 3% jodovou tinkturou, ale při doteku o oblečení nebo ručník při koupání, začalo mateřské znaménko znovu krvácet.
Pacient se obrátil na onkology a ti mateřské znaménko odstranili. Výsledky histologického vyšetření: uzlovitý zhoubný melanom smíšené stavby, vysoký obsah pigmentu, 3. stupeň invaze. O rok později zpozoroval pacient zvětšení lymfatického uzlu v podpaží. Onkologové chirurgicky odstranili lymfatický uzel a následně poslali pacienta na chemoterapii. O 4,5 měsíce a 2 kurzy chemoterapie později se zvětšují dvě lymfatické uzliny v levém podpaží. Onkologové znovu operují, odstraňují lymfatické uzliny v levém podpaží, pod lopatkou a pod klíční kostí. Celkem odstranili 8 uzlin. Pouze v jedné z nich nalézají pigmentové buňky ( buňky s vysokým obsahem pigmentu v cytoplazmě ) a stanoví diagnózu: metastáze melanomu. Pacient absolvuje 10 kurzů radiační terapie levého podpaží a tři kurzy chemoterapie.

V současné době má paicent bulky ( nádorovité opuchliny ) o velikosti vlašského ořechu v levém podpaží, několik bulek v mezižeberní oblasti a na rukou. Diagnostika BRT: onkologické procesy nejsou přítomny. 6 druhů plísní ( důsledek oslabené imunity ), včetně Aspergillus niger, Aspergillus fumigatus s rozmnožením v lymaftické cisterně, lymfatických uzlinách a v podkožní vrstvě buničiny.
Při testování je objeveno 7 druhů hlístů včetně larev svalovců, které se nachází v oblasti levého podpaží, v mezižeberních bulkách a na rukou.

Tajemství mateřských znamének

Co jsou to mateřská znaménka? A proč představují pro život takové nebezpečí? Mateřská znaménka jsou „mateřská“, děti se s nimi rodí. Ale proč je lidé tak nemají rádi, bojí se jich a vědí, že pokud je nějakým způsobem poškodí, vyplynou z toho často neblahé důsledky?
Diagnostika mateřských znamének u lidí pomocí BRT ukázala, že v hloubi znamének se nachází larvy parazitů – svalovců nebo schistozomů. Blíž ke kožnímu povrchu se nachází plíseň ( aspergilová: niger nebo gumigatus ). A to všechno je zezhora pokryto pigmentovými buňkami – melanocity, které obsahují pigment – melanin.

V děloze nemůže placenta vždy ochránit plod. Jednotky parazitů, které proniknou přes placentu, se organismus snaží poslat co nejdále od životně důležitých orgánů – blíže ke kůži. Larvy helmitů, které se nejčastěji rozšiřují lymfatickými cestami, se organismus snaží vyvést pod kůži, a jeden z nejnebezpečnějších druhů plísní ( Aspergillus ), který žije v cévách – se snaží organismus vyvést do oblasti kůže. Tam spolu žijí larvy a plísně v cévním spletenci. Tyto parazité spokojeně „spí“ ve svých obydlích do doby, než je něco nebo nědo vyruší a nebo do chvíle, kdy dostanou signál k vývoji a rozmnožení.

Organismus plodu se stará o ochranu před jedním z možných stimulantů – sluneční záření tím, že takový spletenec přikryje množstvím pigmentových melaninových buněk. Jakmile to ochrana nezvládá a sluneční paprsky pronikají k aspergilové plísni v dostatečném množství, aktivují jeho vývoj a rozmnožení. Plísně upřednostňují přežívání v pigmentových buňkách a rozbíhají se po celému organismu spolu s melaninem. Když se stěna „obydlí“ ( mateřského znaménka ) poškozuje ( punkce, operace, ozáření, trauma ), paraziti se okamžitě začínají rozmnožovat a utíkat do oblíbených míst v tom samém spletenci: helmit a plíseň spolu s pigmentovými buňkami nebo bez nich. Samozřejmě v takové situaci je histologické vyšetření punkce nebo řezu nakaženého uzlu velice smíšené a neposkytuje příliš mnoho informace. V případech, kdy jsou paraziti lokalizováni spolu s pigmentovými buňkami, stanoví histologové diagnózu melanom - rakovina, což znamená, při absenci potřebné léčby, pomalou smrt.
V těžkých chvílích, když imunita vyčerpaná, probíhá generalizace hlístů nebo aspergillové plísně, kolonizace celého organismu včetně mozku a následuje rychlá smrt. V tom je tajemství mateřských znamének.

Proč tedy lidová tradice říká, že kdo má mnoho mateřských znamének, je šťastný? Evidentně je to způsob, kterým organismus plodu ukazuje navenek, že v sobě měl dostatek síly vyvést parazity, které pronikly placentou, na povrch kůže nebo pod ní. Když se paraziti lokalizují a vyvíjejí v životně důležitých orgánech, rodí se děti s již nemocnými orgány.

Začínat bojovat se svalovci je vhodné včas a co nejdříve, nesmíme jejich vývoj ponechávat náhodě. Stejně jako všechny hlísti, ničí i svalovci svým jedem naši imunitu, v důsledku čehož se v organismu mohou vyvinout různé mikroorganismy včetně zhoubné plísně – mycosis fungoides. V mnohých klinických příkladech se stanovenou diagnózou „rakovina“ byl svalovec tichým původcem onemocnění.

A teď se pojďme podívat na morfologii svalovce a také na to, jak se mu daří tak dobře mást onkology.

Svalovec – drobný živorodící červ. Samička má délku cca 4 mm, samec 1,6 mm. U člověka vyvolávají onemocnění – trichynelózu. Ještě začátkem XIX století nalézali badatelé ve svalech mrtvol bublinovité bulky, které svým popisem odpovídají zapouzdřeným larvám svalovce.
Svalovci parazitují u různých všežravců a divokých zvířat. Člověk se jimi může nakazit po požití syrového nebo špatně provařeného masa z domácího prasete nebo divokých zvířat. K rozšíření trichynelózy mezi lidmi přispívá prodej vepřového masa bez veterinární prohlídky. Sami prodejci se touto problematikou příliš nezabývají.
Polovyvinutí svalovci parazitují v tenkém střevě 1,5 – 2 měsíce ve stádiu larvy parazitují ve svalové a lymfatické tkáni, uchovávaje svou životaschopnost v průběhu desítek let, to znamená, že v průběhu celého života organismu: člověka, domácích a divokých zvířat.

V poslední době je pozorován značný nárust množství případů pacientů, kteří se nakazili svalovci. Při BRT diagnostice se onemocnění zjistí skoro u každého druhého pacienta. V jehněčím mase tyto helmiti nebývají, protože ovce je přežvýkavec. Proto jídla, která se jedí s jen lehce opracovaným masem, by se měla připravovat výhradně z jehněčího. Navíc například maso připravované na špíz by mělo několik hodin ( nejméně 4 hodiny ) ležet v citronové šťávě nebo v octu ( a nejen kvůli chuti ). Kyseliny, jak je známo, rozpouštějí kapsle a zabíjí larvy při dlouhodobém působení.

Životní cyklus a vývoj svalovců

Nejprve zanechá samice svalovce své larvy ve střevech zvířete, odkud larvy dále pronikají do svalů a lymfatických uzlin, kde po dobu několika měsíců vylučují speciální enzymy, které rozpouštějí okolní tkáně buněk. Místo odumřelých buněk následně organismus vytvoří pojivovou ochrannou tkáň – kapsli – ve které se bude postupně soustřeďovat vápník. V průběhu následujících dvou let, a někdy i více, začíná tato kapsle sílit, díky čemuž se larvám daří velmi dobře - nehladoví, nikdo je neruší, neohrožuje.

Hostitelské zvíře se mezi tím v podobě chutného steaku dostává na stůl a pokud jej stravník před polknutím řádně nerozžvýká, kapsle zůstanou neporušené a tudíž i odolné vůči žaludečním kyselinám. Díky tomuto se larvy úspěšně dostávají do dvanáctníku a do tenkého střeva, kde pak následně vylezou z ochranné kapsle a proniknou do střevní sliznice, kde během 1,5 – 2 dnů dosáhne puberty. Po dosažení pohlavní zralosti dochází k oplodnění samic a k vytvoření nových larev, přičemž v každé samici může být až patnáct set larev dlouhých cca 0,01mm. Březí samice pronikají do lymfatických a krevních cév tenkého středa, kde již za 3 – 4 dny porodí.

Novorozené larvy pronikají hlouběji do lymfy a krevního oběhu, díky čemuž se postupně šíří po celém těle, do všech svalů, orgánů a tkání. Poté, co se usadí na nějakém konkrétním místě, začínají se larvy obklopovat „domečkami“. Od momentu nákazy až po vývoj onemocnění může uběhnout 5 – 45 dnů; pokud jde o masivní invazi, může se nemoc vyvíjet pouhé 1 – 4 dny.

A jak probíhá jejich vývoj dál? Pokud nedojde k další nákaze z vnějšku, lze po nějaké době považovat pacienta za vyléčeného? K čemu dochází v organismu poté, co se larvy začínají obklopovat „domečky“? Lékařská věda na tyto otázky odpověď nezná – buď jsou experimentální studie tak drahé a obtížné a nebo si již lékaři natolik zvykli na přítonost parazitů v lidském těle, že jim nevěnují takovou pozornost.

Z praxe víme, že pacienti velmi často trpí velkými potíženími – a to bez jakékoliv konkrétní diagnózy. V takových případech jsou obvykle stanovené diagnózy spíše symptomatické: migréna, akutní respirační onemocnění, arytmie, slabost, dystonie, struma, lipomy, cysty, ekzémy nebo dokonce rakovina. To znamená, že s larvami se dále něco děje, že onemocnění pokračuje a vyvíjí se. A to znamená, že se larvy nějakým způsobem zase dostávají do střev, aby se tam mohli rozmnožit. Ale jak?

Předpokládejme, že se nám podařilo vyhnat parazity ze střev. Nebo zareagovala samotná střeva, která pomocí průjmu, s veškerými dalšími symptomy otravy, Vám poskytla možnost očistit střeva a zbavit se nedovyvinutých svalovců. Ale i přesto všechno ve Vašem organismu stále zůstávají zpouzdřené „domečky“, ve kterých nadále přežívají larvy tvořící nádorové konglomeráty.

A co bude dál? Je známo, že člověk neumírá na rakovinu jako takovou, ale buď na intoxikaci nebo kvůli patologickým lézím na životně důležitých orgánech – srdce, centrální nervová soustava - CNS, plíce, játra, ledviny. Při napadení srdce nebo CNS dochází k rychlé smrti, pokud jde o játra nebo ledviny, smrt je obvykle déletrvající a bolestivá.

Ať už máte k dispozici jakékoliv literární zdroje popisující životaschopnost helmintů, ve všech se popis jejich vývojového cyklu zastavuje na larvách. Ale pokud jsou larvy schované ve svých „domečkách“, jak je možné, že dochází k jejich dalšími šíření (metastáze), což vede k nádorových procesům, intoxikaci a úmrtí? Musí existovat nějaký faktor, který poškodí stěny parazitních „domečků“, díky čemuž se larvy mohou dostat ven a přesunout se do střev, aby se tam mohli spářit a opětovně nakazit člověka.

Co podporuje rozmnožování svalovců?

Zcela zničit nebo i jen částečně poškodit parazitní „domeček“ může jakékoliv mechanické působení, jako například úraz nebo punkce (histologické vyšetření).

Je známo, že většina onkologů má k problematice univerzální přístup – nádor – cytologie – punkce – diagnostická histologie. Pokud výsledky ukáží, že se v organismu nachází atypické buňky – je hned jasné, že jde o rakovinu a pacient je operován. Parazitní „domeček“ navíc kromě larev obsahuje i velké množství různých mikroorganismů, což přivede k velmi nesrozumitelným výsledkům punkce a tedy i k diagnóze – rakovina. Pacient je operován, musí absolvovat chemoterapii... a při tom už samotný operační zákrok umožní larvám dostat se ven a zároveň podpořit agresi rodičů-parazitů, kteří stále ještě přežívají ve střevech.

BRT diagnostika velmi často poukazuje na přítomnost zánětlivých procesů v okolí nádorové tkáně. Identifikuje také procesy rozkladu v buňkách nádorového konglomerátoru a transformaci vydávaného signálu – tedy zhoršení nádorového procesu.

Kromě výše zmíněného mechanického působení dochází velice často ke zhoršení i při vysokých teplotách – například sauny. Pokud jsou v okolí „domečků“ přítomny zánětlivé procesy, horko přivede k jejich postupnému zhoršení, což po čase může vytvořit mikroprasklinky ve stěnách „domečků“.

A dále literatura mlčí. V určebnicích parazitologie je podrobně popsát proces nákazy, je tam podrobně popsán i proces intoxikačního působení na imunitní soustavu, srdce a CNS, ale co se děje se zásobami larev v těle člověka – o tom není v literatuře ani slovo.

Závěr se ale přitom zdá být zřejmý. Po úrazu, hnisavém působení nebo sekci se larvy dostávají z kapsle a putují zpět do lymfatické soustavy a do cév krevního oběhu, díky čemuž se úspěšně rozšíří po celém organismu. Američance Huldě Clark se podařilo nalézt migrující formu svalovců (trichinella mygrateus). Pravděpodobně se ty samé larvy, které byly vysvobozeny ze svých kapslí, začínají přemisťovat do jiných orgánů, svalů a lymfatických uzlin, přičemž postupně vytvářejí nové a nové nádory. Spolu s nimi se samozřejmě mohou pohybovat i plísně. A tak začne „metastázování“ nádoru – první krok k rozšíření larev.

Druhou variantu rozšíření lze odvodit od způsobů šíření jiných červů – ascarisů. Larvy se mohou do střev vracet stejnou cestou, jakou se dostali do orgánů – lymfatickými cestami a krevním oběhem. Svou životaschopnost a invazivitu si dle vědeckých údajů uchovávají po 40 – 50 let a někdy i více. Po návratu do tenkého střeva dosáhnou do 2 dnů pohlavní zralosti, oplodní se a během 3 – 4 dnů vyleze z každé samice téměř 1500 larev. A opět dokola – krev, lymfa – rozšíření po celému organismu. Dochází k opakovanému metastázování, organismus se postupně nakazí znovu a znovu svými vlastními parazity. Pacient chřadne, stárne a trpí ze zdánlivě neznámých důvodů – vejce svalovci nemají a tak po absolvovaných vyšetřeních se pacient dozví, jen, že „vejce hlístic nebyly nalezeny“, tedy, že parazity nemá.

Následky trichinelózy

Podobně jako jiné formy migrujících helmintů, jsou i svalovci schopni napadnout jakýkoliv orgán nebo soustavu včetně lymfatických uzlin. Jejich larvy se většinou neusadí jen na jednom místě a nečekají tam do konce života člověka, naopak se čas od času přemístí z jedné části těla do druhé, přičemž napadají jednotlivé oblasti na své cestě a vytváří další a další ohniska zánětů a „domečků“.

Jejich schopnost invaze připomíná lymfom mycosis fungoides, který velmi rychle roste a rozšiřuje se, nicméně boj se svalovci je mnohem snazší než s lymfomem.

Klinické projevy trichinelózy se budou dosti lišit v závislosti na tom, jaké orgány jsou postiženy nejvíce: myokard, CNS nebo kosterní svaly. Pokud se svalovci dostanou do plic, je možný vývin plicního syndromu (kašel, dušnost). Nebo například syndrom dráždivého tračníku se může objevit pokud neoplodněné samice svalovců žijí ve střevech.

Hlavní symptomy trichinelózy

Při trichinelóze lze velmi často pozorovat tyto základní symptomy: