Karcinogeny

Není tajemstvím, že rakovina – tedy nekontrolovatelné rozrůstání tkání organismu v podobě poškozených buněk, není nic jiného než obranná reakce organismu – stejná jako zvýšení tlaku, zánět, zvýšená teplota apod. Rozdíl je pouze v tom, že v daném případě už začíná být reakce organismu poměrně absurdní.

Existuje mnoho karcinogenních faktorů z nichž mnohé už jistě znáte, často se ale zapomíná na ještě jeden, poměrně významný faktor – život. Například asfalt obsahuje benzo(a)pyren, který v laboratorních podmínkách vyvolává u myší během dvou týdnů vznik nádoru. My ale po něm naprosto běžně chodíme, vdechujeme a přesto nejsme všichni nemocní. A sůl, cukr, smažené a také pikantní, téměř cokoliv, co běžně děláme nás přibližuje k hřbitovu.

V průběhu celého našeho života hromadíme v organismu poměně kritické množství negativní informace, která spouští adaptační mechanismy a vyčerpává rezervy organismu:

V případě absence léčby nebo v případě léčby nedostatečné zůstávají v organismu negativní stopy, které se postupně hromadí a mění na časovanou bombu.

Při integračním přístupu k vyšetření pacientů s onkologií pomocí vegatativně-rezonančního testování byly zjištěny následující funkčně-morfologické změny:

Budeme-li zkoumat přítomnost výše zmíněných poškozujících faktorů v organismu a jejich spojitost s morfologickými poruchami, dokážeme pro konkrétní případy určit, jaká kombinace faktorů se stala příčinou. Z praxe víme, že odstranění byť jediného faktoru ze zjištěné skupiny vede ke zlepšení stavu.

Virus - nejzávažnější karcinogen

Pravděpodobně nejzávažnějším jsou infekční agens a to především díky své schopnosti efektivního množení se v těle člověka, čímž je zajištěn trvalý přísun škodlivin. Z těch infekcí by zvláštní pozornost měla být venována právě virovým infekcím – ortodoxní medicína se naučila viry diagnostikovat, ale stále nezná účinnou metodu, jak viry zabít. A tak vzhledem k tomu, že viry se skládají z DNA a RNA a chemické činidlo (lék) není schopen rozlišit mezi DNA viru a DNA člověka, působí veškerá antivirotika na viry pomocí imunitní soustavy – pomocí aktivace adaptačních rezerv. Jenže v našem případě jsou všechny rezervy zablokované a vyčerpané, což je samozřejmě problém.

Nicméně již ve 20. letech minulého století byl objeven způsob, jak s viry bojovat. Royal Raymond Rife – se svým Univerzálním Mikroskopem, který měl téměř 6 000 součástí a dokázal zvětšit objekty až 60 000x se stal v podstatě prvním člověkem, který spatřil živý virus a již ve své době dokázal identifikovat viry způsobující rakovinu.

Rife provedl více než 20 000 neúspěšných pokusů přeměnit běžné buňky na buňky nádorové. Nakonec se mu to ale podařilo, když jej oddělil propuštěním přes velmi jemný porcelánový filtr a následně jej aplikoval do laboratorních zvířat. Později, aby to potvrdil, vytvořil ze stejné kultury dalších zhruba 400 nádorů.

V té době, byl Rife schopen prokázat, že mikroorganismy nádoru mají 4 různé formy:

  1. BX (karcinom)
  2. BY (sarkom)
  3. Monococcoidová forma rakoviny, která se nachází v krevních monocytech u více než 90% pacientů s rakovinou
  4. Crytomyces pleomorphia - morfologicky identický s houbami
„Každá z těchto forem je schopna se během 36 hodin přeměnit zpět do „BX“ formy ... Ve skutečnosti to ale není bakterie, kdo způsobuje onemocnění, jsou to chemické složky těchto mikroorganismů, které vyvolávají nerovnováhu v metabolismu, což postupně vede ke vzniku onemocnění.“