Nové diagnostické metody preventivní diagnostiky onemocnění trávicího traktu

Dle statistik trpí zhruba 80% populace trávicími potížemi. V souvislosti s tím byly vyznačeny následující důležité momenty:

V daném případě jsme použili metodu automatizovaného expresního vyšetření, abychom mohli detekovat patologie trávicího traktu v těch nejrannějších stádiích. K tomuto účelu jsme použili biorezonanční zařízení Sensitiv Imago.

Na základě anamnézy a výsledků vyšetření byla doporučena dodatečná vyšetření jako například rentgen, kolonoskopie, histologické vyšetření, atd. ... Vzhledem k tomu, že nejčastěji byla diagnostikována onemocnění žaludku (především chronická gastritida), pojďme se teď podívat na tuto patologii detailněji.

Onemocnění žaludku jsou často způsobována především nevyváženým jídelníčkem, stresem a zlozvyky (kouření, nadměrné množství alkoholu). Velkou roli při vzniku chronické gastritidy hraje mikroorganismus zvaný Helicobacter Pilory, nacházející se na sliznici. Za určitých podmínek se u tohoto mikroorganismu vyvinou patogenní vlastnosti, které začnou ničit sliznici žaludku, což následně může vést ke gastritidě, erozi nebo žaludečním vředům.

Mezi příznaky gastritidy patří dyspeptické poruchy (nevolnost, pálení žáhy) nebo zvracení. Mnoho lidí má ale histologicky potvrzenou gastritidu aniž by pociťovali jakékoliv běžné symptomy.

Přibližně 60% dospělých má histologické projevy nespecifické chronické gastritidy, přičemž čím starší je člověk, tím vyšší je pravděpodonost výskytu onemocnění.

Zvláštním případem chronické gastritidy je erozivní gastritida charakterizována přítomností eroze v sliznici žaludku. Eroze se objevuje mnohem častěji během jara a podzimu, po stresu a v důsledku nepravidelného stravování. Jejich léčba (obvykle do 2 měsíců a více) závisí na individuálních charakteristikách organismu.

Výskyt erozí na sliznici je často spojován s nesteroidními protizánětlivými látkami a alkoholem. Dle Sydneyské klasifikace může být erozivní gastritida nazývána také lymfocytární, protože histologické vyšetření slinice může poukázat na přítomnou lymfocytární infiltraci vlastní vrstvy. Vzhledem k tomuto hrají imunologické mechanismy důležitou roli v patogenezi.

Nemůže to být prokázáno klinicky, ale v tomto případě si pacienti mnohem častěji stěžují na spastické bolesti a dyspeptické poruchy. Rozhodující metodou diagnostiky je gastroskopie.

Níže uvádíme některé kartogramy získané z biorezonančního vyšetření žaludku u pacientů, kteří se k nám obrátili s pravidelnými bolestmi v epigastriu a pálení žáhy. Všichni takto vyšetření pacienti nebrali žádné nesteroidní protizánětlivé přípravky.

choroby trávicího traktu

První obrázek ukazuje kartogramu prakticky zdravého pacienta, který neměl žádné potíže s trávicím traktem a nepřijímal žádné nesteroidní protizánětlivé přípravky. Drtivá většina značek v jeho kartogramě odpovídá normě. Výsledky fibrogastroduodenoskopie nepoukázaly na žádné patologické změny žaludeční sliznice nebo dvanáctníku.

Druhý obrázek ukazuje kartogramu žaludeční sliznice, který se na nás obrátil se stížnostmi na bolesti v epigastriu projevující se zejména po jídle. V anamnéze byla zmíněna kýla meziobratlové ploténky bederní části, pacient byl léčén diklofenakem (podáváno injekčně). Gastroskopie následně ukázala mírně hyperemickou žaludeční sliznici s povrchovým poškozením o velikosti od 0,5 cm do 1,5 cm nacházející převážně v antrální části.

Třetí obrázek ukazuje kartogramu pacienta, který si stěžoval na pálení žáhy a občasných bolestivých pocitech v epigastriu. V anamnéze je uvedena léčba osteoartrózy levého kolenního kloubu nesteroidními protizánětlivými prostředky. Následná gastroskopie odhalila hyperemii žaludeční sliznice a dvanáctníku, velké množství povrchových poškození sliznice o velikosti od 1 do 2 cm. Závěr: erozivní gastroduedinitida.

Z toho můžeme vidět, že se výsledky získané biorezonančním vyšetřením prakticky shodují s výsledky získané klinickým vyšetřením. Výhodou biorezonančního vyšetření oproti běžným metodám diagnostiky je především rychlost provedení a neinvazivnost.

S ohledem na spolehlivost biorezonanční diagnostiky můžeme tuto metodu jednoznačně doporučit a to především pro preventivní použití.