Ateroskleróza

Ateroskleróza (=kornatění tepen) je chronické zánětlivé onemocnění při kterém dochází k ukládání cholesterolu a dalších tuků na vnitřních stěnách cév (vytváří se aterosklerotické pláty). Cévy tvrdnou a jejich stěny se postupně ztlušťují, což vede ke sníženému průtoku krve a poruchám zásobování části těla a orgánů kyslíkem (ischemie). Toto může mimo jiné postupně vést až k tvorbě krevních sraženin (tromb), které cévu ucpou.

V současné době jde o velmi závažný zdravotní a sociální problém, protože klinické projevy aterosklerózy – zvláště infarkt myokardu a mozkové abnormality krevního průtoku – jsou na prvních místech v příčce nejčastějších důvodů onemocnění a úmrtí. Na základě aterosklerózy dochází k více než 50% všech úmrtí ve vyspělých státech Evropy, Ameriky a Asie.

Mezi hlavní rizikové faktory pro rozvoj aterosklerózy patří:

S aterosklerózou se nejčastěji setkáváme u mužů starších 35 let, kteří jsou vystaveni častému stresu. Kromě výše uvedených rizikových faktorů je ale na místě zmínit nejen věk a pohlaví, ale také i genetické předpoklady, které také velmi přispívají k rozvoji onemocnění.

Co se tedy přesně děje při ateroskleróze?

U zdravých lidí se krev volně a bezproblémově pohybuje po cévám ve všech částech těla, čímž zajišťuje přísun kyslíku a dalších živin. Pokud se v krvi nachází příliš velké množství cholesterolu, začíná se ukládat na vnitřní stěně cévy a vytváří tak aterosklerotické pláty. Aterosklerotický plát je vlastně seskupení tuků (především cholesterolu) a vápníku.

Pokud je ateroskleróza v počátečním stádiu, nemusí se nemoc vůbec projevovat. Až s časem dochází k postupnému zužování průsvitu tepny a oblasti, které daná tepna zásobuje, jsou postupně čím dál méně zásobované.

Ateroskleróza postihuje především srdce a mozek. Proto mezi typické obtíže patří také poruchy koncentrace, paměti a pokud v pokročilém stádiu dojde až k prasknutí postižené cévní stěny a vytvoření trombozy (krevní sraženiny), může to přivést až k infarktu myokardu.

Takže stačí jen vyškrtnout cholesterol z jídelníčku... nebo ne?

Proces vývoje aterosklerózy a role, kterou v tomto procesu hraje cholesterol je ve skutečnosti zajímavější než se na první pohled zdá být. Významný německý chirurg Theodor Billroth ve své době požádal studenty, aby provedli experiment. Měli za úkol vybrat několik koz a ovcí, kterým následně odstranili štítnou žlázu. Výsledek byl paradoxní. Operace vedla k náhlému zvýšení hladiny cholesterolu v krvi a kompletní ateroskleróze artérií. Býložravá zvířata, která ve svém jídelníčku nikdy neměla potravu obsahující cholesterol, byla najednou postižena aterosklerózou.

Vzhledem k výsledkům experimentu se začalo spekulovat o tom, že snížená funkce štítné žlázy může vést k ateroskleróze. Později byl tento předpoklad potvrzen i na lidech. Je to právě nedostatečná funkce štítné žlázy, která je hlavní příčinou aterosklerózy, nikoliv nadbytek živočišných tuků. Toto zjištění vedlo k úspěšnému léčebnému postupu, který spočíval v léčbě založené na malých dávkách hormonů štítné žlázy.

O něco později se objevila nová teorie, která tvrdila, že příčinou aterosklerózy jsou jednoznačně živočišné tuky. Bohužel nenasytnost farmaceutických společností a vědců podporujících toto tvrzení vedla k úmrtím několika milionů pacientů s aterosklerózou. Mezi oběťmi této teorie byl i bývalý prezident USA – Dwight Eisenhower, kterému po prodělání prvního infarktu myokardu, upravili doktoři jídelníček tak, aby se co nejvíce vyhnul cholesterolu. Avšak i přesto, že prezident dodržoval předepsanou dietu, množství cholesterolu v jeho krvi se stále zvyšovalo. Čím méně živočišných tuků jedl, tím vyšší byla hladina cholesterolu a dokonce i hmotnost. Výsledek takové léčby bohužel nevedl ke štastnému konci – Eisenhower prodělal ještě několik infarktů a následně zemřel.

Do výzkumů, které měli jednoznačně potvrdit, že hlavním viníkem jsou živočišné tuky byly investovány miliony dolarů a to zcela zbytečně. Dodnes nic takového nebylo prokázáno, i přesto se i dnes setkáme s léky určenými speciálně pro pacienty postižené aterosklerózou, které však nedělají nic jiného než že snižují množství cholesterolu v krvi.

Rudolf Virchow ve svých pracích několik krát zdůrazňoval, že cholesterol nikdy nebyl příčinou aterosklerózy. Projevoval se především ve finální fázi onemocnění a přicházel spíše s cílem „zahojit vzniklé rány“. Zvýšená hladina cholesterolu je tedy jen symptomem přítomného zánětu v organismu, nikoliv jeho příčinou. Nejméně polovina pacientů, kteří prodělali infarkt myokardu, měli cholesterol v normě. Naopak lidé s příliš nízkým množstvím cholesterolu měli dvojnásobnou úmrtnost. Můžeme také jako příklad uvést obyvatele severní Indie, jejichž jídelníček obsahuje 17x více živočišných tuků než jídelníček běžného evropana, nicméně výskyt aterosklerózy je tam 7x nižší.

Cholesterol je nezaměnitelnou látkou, která má mimo jiné antimikrobiální vlastnosti. Jeho přítomnost je nutná jak pro správný vývoj mozku u plodu, tak i pro normální funkčnost centrální nervové soustavy. Téměř 23% zásob cholesterolu se nachází právě v mozku. A je to právě nízká hladina cholesterolu, která u starších lidí vede například k poruchám paměti.

Zvlášť důležitou roli hraje cholesterol v syntéze vitamínu D a hormonů (včetně pohlavních hormonů a hormonů nadledvinek), kde slouží jako stavební prvek. Jídelníček s nízkým obsahem cholesterolu má tím pádem také za následek oslabení odolnosti organismu vůči stresu.

Absence živočišných tuků nutí játra pracovat v přetíženém stavu, protože je nucena vytvářet jej z toho, co má k dispozici – ze sacharidů. Syntéza cholesterolu ale vyžaduje mobilizaci obrovského množství prostředků. Absence cholesterolu v potravě je proto pro játra zbytečně velikou zátěží.

Spousta lidí také netuší, že cholesterol je výborným antioxidantem a tedy příliš nízká hodnota přijímaného cholesterolu zvyšuje riziko rakoviny, sexuálních dysfunkcí, poruch paměti, Parkinsonova onemocnění a dalších... nezřídka se objevují také agresivní a sebevražedné sklony.

Ateroskleroza na mozkových tepnách a paraziti

Jedním z nejvážnějších projevů aterosklerózy je právě ateroskleróza na mozkových tepnách. Mimo výše uvedená běžná rizika bylo zjištěno, že velmi často má toto onemocnění infekční původ. Může jít o:

Všechny tyto viry vyvolávají zánětlivé procesy na kterých se ukládají vrstvy cholesterolu. S narůstajícím věkem se v organismu přirozeně hromadí více a více toxinů, nicméně jsou faktory, které tento proces mohou zbytečně urychlovat: V průběhu celého života se navíc v cévách hromadí tuk - lipofuscin, který také přispívá k zužování cév a narušuje tak krevní oběh. Mimo to je ve vyšším množství schopen poškozovat mozkovou tkáň, a již ve věku 50 let často nahrazuje až třetinu mozkových buněk. Za zhoršením zraku u starších lidí také často stojí právě tento tuk.

V pokročilejším stádiu, kdy je poškozen srdeční sval, játra a ledviny a sám lipofuscin se postupně více a více hromadí v kůži, může dojít až ke tvorbě lipomů – benigní nádor.

Ateroskleróza nevzniká náhle, sama od sebe...

[Kapitoly "Léčba pomocí biorezonance" a "Praktické příklady" jsou určeny pro registrované uživatele.]