Trénink srdce a podpora vytrvalosti

Nejdůležitější sval v našem těle... ne, nejedná se o biceps ani svaly hrudníku, jde o srdce – nejdůležitější sval pro člověka. Na jeho kondici závisí nejen Váš vzhled, ale především ovlivňuje to, kde budete ležet po 60 letech – na pláži či pod zemí. Většina lidí ale při tom vůbec netuší, jak správně lze srdce trénovat a rozvíjet.

Před započetím jakékoliv činnosti, popřemýšlejte nad tím, proč to vlastně chcete udělat a velmi důkladně si přečtěte jednotlivé pokyny. Bez konzultace s Vašim lékařem neberte žádné léky. Mnohé z nich mají vážné nežádoucí účinky, které mohou uškodit Vašemu zdravotnímu stavu. Veškeré příklady zde uvedené mají informativní charakter a klient by je neměl praktikovat bez řádného dohledu.

Lidské srdce

Naše srdce v pravidelných intervalech pumpuje krev skrz celé tělo. Je schopno vytvořit tlak, který vytlačí proud krve do délky 9 metrů a je extrémně odolné a vytrvalé. Pracuje vždy, bez odpočinku – za jediný rok stihne více než 40 000 000 stahů. Taková zátěž ale samozřejmě nese svou cenu, která se viditelně promítá do statistik pacientů každoročně přibývajících na pořadník kardiologů. A při tom pravidelný trénink je poměrně efektivním způsobem, jak oddálit kolaps našeho „motoru“.

Mimochodem ti, kteří si myslí, že to nepotřebují, jsou na omylu. Kvalitní trénink srdce zvyšuje jeho funkčnost a vytrvalost a zároveň se jedná o dobrou prevenci. Velmi často se lze setkat s lidmi, kteří jsou zdánlivě fyzicky velmi zdatní, ale už po minutě intenzivní práce se začíná potit a dusit se, ač síla ve svalech stále je. Je to časté zejména u lidí, které dělají bojové sporty. V jednu chvíli před Vámi stojí zcela zdravý člověk a o minutu později je úplně červený, ústa otevřená, ale do těla proudí zoufale málo kyslíku. Proč tomu tak je?

Kardiovaskulární soustava a vytrvalost

Srdce je v podstatě „pumpa“, která neustále prohání krev všemi trubkami (cévy) našeho těla. Účelem této soustavy je zásobovat buňky a orgány našeho těla potřebným množstvím kyslíku a dalších důležitých živin. Představíte-li si to a uvědomíte-li si jednotlivé závislosti, vyplynou z tohoto zjištění vazby důležité pro pochopení efektivity práce srdce.

Čím větší je tělo, tím více krve potřebuje.
Čím větší je srdce – tím více krve zvládne vypumpovat za stejný čas (a tím i více kyslíku).
Čím menší srdce – tím častěji se musí stahovat, aby zvládlo požadovaný objem krve.
Čím nižší je frekvence stahů – tím méně se opotřebovává v průběhu života.

Pro kulturisty a jiné milovníky sportů vyžadujících velkou fyzickou sílu, je to zvláště důležité, protože v takovém případě činí velké množství svalové hmoty situaci o něco složitější. Každých 10kg svalů navíc potřebuje zhruba 3 litry dodatečného kyslíku za minutu.

V těle průměrného člověka zvládne 1 litr krve přenést zhruba 160ml kyslíku. Pokud vynásobíme toto množství kyslíku s množstvím přečerpané krve za minutu (které je závislé na srdeční frekvenci), dostaneme množství kyslíku, které tělo obdrží za jednu minutu. Pokud je zátěž intenzivní (180-190 tepů za minutu), dostane se do těla většiny průměrných lidí zhruba 4 litry kyslíku za minutu.

Představte si muže - dvojčata na běžeckém páse. Jeden váží 70kg a druhý 80kg (naposilovaný). Prvnímu bohatě postačí jeho 4 litry kyslíku, aby mohl pohodlně běžet, ale druhý potřebuje 6 – 7 litrů (k vyživení svalů) a pokud je srdce stejného rozměru jako u bratra a stahuje se o stejné frekvenci, nebude stíhat tělo zásobovat dostatečným množstvím kyslíku. Osvalenější z bratrů se proto poměrně rychle začne dusit a bude nucen zpomalit tempo.

Co s tím? Samozřejmě první odpověď, která se nabízí, je snížit spotřebu kyslíku – tedy zhubnout, což není úplně vhodná varianta, a nebo naopak zvětšit objem srdce a tím pádem i krve vypumpované během jednoho stahu. A to je vlastně ten primární účel tréninku – zvětšení jeho objemu.