Metodika diagnostiky Sensitivu Imago a br. technologie

Tento vynález patří k medicíně, a přesněji ke způsobům a přístrojům zabývajícím se vyšetřením stavu homeostáze člověka a řízení se psychologickými a fyziologickými parametry s využitím biologické zpětné vazby, což může být využito jak k diagnostickým účelům, tak i ke korektujícímu terapeutickýmu vlivu na psychogyziologický stav pacienta.


Úroveň techniky


V současné době je znám způsob vlivu na organismus člověka s cílem bioadaptivní korekce jeho funkčního stavu (viz. RU 2096990, A61B5/04, A61B8/00, 27.11.97,č. 33, 1997), včetně zachycení biopotenciálů fyziologických parametrů; zpracování obdržené informace s výpočtem charakteristického zobecnělého parametru biosignálu a jeho přetransformování do řídícího signálu; formování vnějšího zvukového vlivu v podobě generování hudebních zvuků metodou parametrických změn jejich výšky, hlasitosti a délky v kriteriální závislosti na změnách diskrétně plynoucích značení charakterního zobecnělého parametru frekvenčního spektra přetransformovaného biosignálu.

Při tom se v zachycené grafické informaci označí časové intervaly o stejné délce, ty se přetvoří dle harmonické analýzy podle metody Furie na frekvenční spektrum. Pro každý spektrální interval se určí zobecnělý bezrozměrný parametr, v číselné mezeře mezi minimálním a maximálním značením zobecnělého bezrozměrného parametru spektrálních intervalů, následně se sestaví proporcionální škála parametrů hudebního zvuku a přetvoří se pomocí zvukové karty na zvukové signály, které odpovídají původnímu zachycenému diskrétně plynoucímu střídání časových intervalů.

Je znám také způsob vlivu na organismus (viz. RU 2143839, A61B5/04), který rozvíjejí způsob podle patentu č. 2096990 s přihlédnutím k mnohokanálové struktuře biosignálu. V případě vlivu na organismus, kdy se zapojuje zachytávání biosignálů, následně vyčlenění charakteristického parametru biosignálu a formování zvukového vlivu v závislosti na biosignálu.

Dle vynálezu se vytváří vnější zvukové působení v podobně polyfonického řádu, jehož každá zvuková součást se určuje příslušným biosignálem, a přitom zvukové působení se vytváří minimálně dvoukanálovým akustickým systémem a reguluje fáze následujících kanálů v závislosti na předešlých .

Ve známých řešeních má své místo zvukové provedení biosignálů fyziologické aktivity konkrétního člověka, při kterém se nejadekvátněji zobrazují individuální charakteristiky funkčního stavu konkrétního člověka. To podmiňuje efektivitu způsobu a umožňuje vcelku úspěšně využívat jej jako metodu muzikoterapie při depresivních stavech, narušeních sna, psychologických poruchách, apod. Ovšem využití známých řešení je omezeno úzkým kruhem onemocnění a nemůže se využívat ve formě diagnostiky.

V současné době je také znám způsob vytvoření biologické zpětné vazby ke korekci srdeční činnosti (viz. RU č. 2118117; A 61B 5/00, A61B5/04, A61B 5/0482; 27.08.98), včetně změření elektrických potenciálů, a matematickou analýzu změřených dat, při kterých se využívá diskového modelu vlny depolarizace a rozděleného bipólového modelu procesu repolarizace spolu se sférickým modelem srdečních komor jako elektrického generátoru. Předložení výsledků propočtu v podobě, která je snadno pochopitelná, například v kartografické podobě, v podobě vizuálních nebo zvukových obrazů, což podmiňuje zamykání obrysu biologické zpětné vazby.

Názornost v představení výsledků matematického zpracování ve způsobu podle patentu č. 2118117 nejen že umožňuje doktorovi diagnostikovat složité případy narušení srdeční činnosti, ale dává možnost i samostnému pacientu, po provedení příslušného školení, upravovat svou srdeční činnost. Ovšem známé řešení může být využito pouze v kardiologii.

Jako nejbližší analogie výše zmíněného způsobu příjmout způsob informačně-vlnové diagnostiky a terapie (viz. RU č. 2141785, A 61 B 5/04, 27.11.1999), zahrnující do sebe vliv elektromagnetickým zářením na biologicky aktivní body, vytvoření biologické zpětné vazby, jako ukazatele, kterého využívají informační signály, které získávají pomocí měření radiosignálů a spektra infranízkých frekvencí informačních signálů příslušných orgánům a soustavám organismu pacienta, analýzy a porovnání těchto spekter se spektry zdravých orgánů, při čemž vliv na příslušné biologicky aktivní body pacienta se provádí elektromagnetickými vlnami, vyzařovanými v milimetrovém, infračerveném a částečně viditelném rozsahu vln nízké intenzity, které jsou modulovány informačními signály infranízkofrekvenčního rozsahu, které přísluší signálům zdravých orgánů.

Ve známém způsobu, považovaném za prototyp, se řešilo zvýšení efektivity diagnostiky a léčby pomocí získání a využívání informačních signálů, objevených v orgánech a soustavách živého organismu, při čemž klinické využití způsobu odhalilo efektivitu diagnostiky, léčby, prevence a rehabilitace širokého spektra lidských onemocnění. Nicméně v daném případě jsou informační signály odpovídající signálům zdravých orgánů a soustav využívány především k modulaci elektromagnetických vln, které následně ovlivňují určené biologicky aktivní body pacienta. Zpětná vazba, která vznikla v průběhu provádění způsobu, byla použita ke srovnání analýzy amplitudně-frekvenčních spekter orgánů a soustav pacienta se spektry signálů zdravých orgánů. Při tom je naprosto vyloučené využití biologické zpětné vazby ke korekčnímu vlivu na psychologické a fyziologické parametry organismu, což snižuje efektivitu způsobu a neumožňuje provádět rozsáhlá vyšetření.

Je znám také přístroj určený k psychologickým experimentům, a konkrétně jde o systém dialogového vzájemného působení člověka s informačně-vyhodnocovacím komplexem (viz. č. 759092, A61B16, 30.08.80), obsahující panel uživatele; oboustranné spojení s vyhodnocovacím přístrojem, přes koncový přístroj; software; blok modelů situací s oboustranným spojením a s vyhodnocovacím přístrojem; blok snímačů psychofyziologického stavu uživatele připojený k bloku modelů situací pomocí softwaru; blok výběru významnosti psychofyziologických parametrů stavu uživatele, připojený k bloku snímačů, a také spojený oboustrannou vazbou s vyhodnocovacím přístrojem a přes doplňující vestavěný blok transformace s panelem uživatele.

Známé řešení systému je zaměřeno na to, aby se automaticky přizpůsobil individuálním charakteristikám uživatele a aby zajistil optimizaci procesu vzájemného působení. Je znám přístroj určený k diagnostice a adaptivní terapii (viz. RU 2070405, A61H 39/00, 20.12.96, č. 35), obsahující blok elektrodů, připojených k bloku komutace, k jehož výstupu je připojen blok měření; blok číslicovo-analogového transformátoru, který je také připojen k odpovídajícímu vstupu bloku komutace; blok změn rezonančních charakteristik a dva medikamentózní selektory, propojené jak vzájemně mezi sebou, tak i s odpovídajícím vstupem/výstupem bloku komutace. Blok řízení a sdružení se systémem v počítači obsahuje informační výplň, spojenou s vstupy výše zmíněných bloků k předávání na vstupy z registrů řízení řídících rozkazů počítače.


Podstata zmiňovaného vynálezu


Pomocí výše zmíněného vynálezu se řeší problematika vytvoření způsobu diagnostiky a léčby a samotného přístroje.

Způsob diagnostiky a korigující terapie v sobě zahrnuje působení na člověka pomocí magnetického pole a vytvoření biologické zpětné vazby jako ukazatele, který se získává pomocí zachytávání informačních signálů člověka. Na základě nich se vytvoří individuální spektrogramy, analýza a následně se tyto individuální spektrogramy porovnají se spektrogramy zdravých orgánů.

Podle patentu se působení provádí magnetickým polem, které se vytvoří pomocí magnetických induktorů S a N a modulovanými lomenými impulsy, při čemž působí střídavým proudem v řetězci magnetických induktorů a se změnami frekvence modulace magnetických impulsů ( frekvence přerušení ) se informační signály člověka zachytávají biolokační metodou v průběhu přerušení proudu a při určité frekvenci přerušení, přičem zachytávání informačních signálů probíhá nejprve při jedné polaritě magnetického pole a následně je proces opakován s opačnou polaritou.

Při tomto procesu se číselně označí získané ukazatele, proběhne jejich matematické zpracování a tím se umožní vytvoření individuálních spektrogramů soustav, orgánů, tkání a podobných morfologických struktur člověka v podobě dvou grafických křivek.

Při konkrétní realizaci tohoto způsobu jsou grafické křivky doprovázeny počítačovým topografickým modelem, který je označen různými značkami, které odráží ukazatele individuálního spektrogramu.

Spolu se srovnáním individuálních spektrogramů se spektrogramy zdravých soustav, orgánů, tkání a jiných podobných morfologickými struktur se provádí jejich srovnání se spektrogramy nemocných soustav, orgánů, tkání atd., přičemž se zkoumají homogenáty odpovídajících morfologických struktur biolokační metodou v impulsivním magnetickým poli s přerušením magnetického pole v určitých frekvencích modulace magnetických impulsů.

Na základě vytvořených spektrogramů zdravých morfologických struktur se matematicky vytvoří izolinie – spektrogram zdravého organismu, která je sumárním spektrogramem zdravých soustav, orgánů atd. Při diagnostice se provádí srovnání individuálního spektrogramu s odpovídajícím spektrogramem zdravého orgánů nebo systému a zjišťují se odchylky individuálního spektrogramu od spektrogramu zdravé morfologické struktury.

Po zjištění odchylek se stanoví předběžná diagnóza a individuální spektrogram se srovná se spektrograme odpovídající morfologické struktury napadené předpokládanou nemocí, čímž diagnózu upřesní.

Při korigující terapii se provádí srovnání individuálního spektrogramu sestaveného ze dvou grafických křivek a izolinie, následně je na člověka vyvinuto působení magnetickým polem s polaritou a frekvencí přerušení podle polarity magnetického pole, při jehož působení se získala ta grafická křivka individuálního spektrogramu, která má maximální odchylku od izolinie. Frekvence přerušení je použita taková, při které byla tato maximální odchylka zjištěna.

Při tom všem se zároveň působí na pacienta barevnými a zvukovými dráždiči, jejichž frekvenční charakteristiky jsou podmíněny tou samou frekvencí přerušení. Následně se znovu zachytí biolokační metodou informační signály člověka a vytvoří se nový individuální spektrogram. Výše zmíněný proces působení magnetickým polem se opakuje spolu s barevnými a zvukovými dráždiči stejně jako první, ale vychází z parametrů odchylky opakovaného individuálního spektrogramu a opakuje výše popsané kroky dokud grafické křivky individuálního spektrogramu nesplynou.

Dále se srovnává získaná křivka individuálního spektrogramu s odpovídajícím spektrogramem zdravého orgánu. Zjistí se maximální odchylka a následně se na pacienta aplikuje působení magnetickým polem zároveň s barevnými i zvukovými dráždiči, stejně jako to bylo zmíněno výše, ale s tím, že se tentokrát berou v potaz frekvence přerušení, na které se zjistila maximální odychlka křivky individuálního spektrogramu od spektrogramu zdravého orgánu.

Následně se opakují výše zmíněné cykly, včetně zachycení informačních signálů pacienta, provede se konstrukce křivek individuálních spektrogramů a spustí se korigující působení magnetického pole spolu s barevnými a zvukovými dráždiči, jejichž frekvenční charakteristiky jsou podmíněny frekvencí přerušení, při které je zjistitelná maximální odchylka linie individuálního spektrogramu od spektrogramu zdravého orgánu, až k dosažení maximálního možného sblížení křivek individuálního spektrogramu se spektrogramem zdravého orgánu nebo soustavy.

V uvedeném způsobu diagnostiky a korigující terapie se ke konstrukci základních spektrogramů neboli spektrogramů zdravých soustav, orgánů, tkání a jiných podobných morfologických struktur, a také spektrogramů nemocných soustav, orgánů, tkání atd. využívají výsledky práce operátorů, kteří provádí biolokační vyšetření s homogeny morfologických struktur zdravého organismu ( konkrétně: zdravých soustav, orgánů, tkání, buněk a jejich částí, a s homogeny nemocných morfologických struktur organismu a konkrétně nemocných systémů, orgánů, tkání, buněk a jejich částí ) a také s homogenáty morfologických struktur organismu, které jsou nakaženy nějakou nemocí ( konkrétně: homogenáty nemocných soustav, orgánů, tkání, buněk, atd. ).

Při provádení výše zmíněných vyšetření se využívá propracované číselné řady, které je shodná se všeobecně platnou tabulkou homotoxikologie Reckwega (Reckweg, H.H. Homotoxikologie, Ganzheitsschau einer synthese der medizin, Aurelia Verlag, W- 7570 Baden-Baden, 1976).

Tato číselná řada je tvořeny čísly od 0 do 6, která znamenají:

Je zjevné, že pouze oplodněné vajíčko neobsahuje toxickou nebo negativní informaci, a může posloužit maticí k následnému diferencování všech buněčných elementů základních orgánů a tkání. Pokusy prováděné s homogenáty oplodněných vajíček tento předpoklad potvrdili. Při studování jejich spektrogramů byly zjištěny zajímavé výsledky – konečný graf byl shodný se standartním Gaussovým matematickým propočtem a mohlo by to tak být přijato za „zlatý biologický řez“ v teorii homotoxikologie Reckwega, jako biologická tkáň bez toxinů a bez elementů tkáňové frekvenčně-rezonanční osobitosti.

Zkoumání homogenatů morfologických struktur vytváří v impulsním magnetickém poli modulovaném lomenými impulsy a zformovaném prostřednictvím magnetických induktorů S a N, které se nachází nad pravou a levou spánkovou oblastí hlavy operátora, přičemž zkoumaný preparát se umisťuje v projekci levé spánkové oblasti operátora před magnetickým induktorem N polarity, a S – induktor se umisťuje z opačné strany hlavy operátora.

Takovým způsobem se zkoumaný homogenát morfologické struktury se ocitá umístěným podél silových linii magnetického pole vytvářeného induktory. Informace o vlastnosteh homogenátu se vizualizuje a čísluje operátorem biolokace s pomocí udržovaného biotenzoru v pravé ruce, zejména G-typového biolokačního rámu, podle úhlu odchylky biotenzoru a podle srovnání tohoto úhlu s výše zmíněnou číselnou řadou.

Číslování této informace se provádí diskrétně ve chvíli přerušení napěti v řetězci induktorů, přičemž se zaznamenaj v číselných jednotkách škály očíslování maximálního úhlu odchylky biotenzotu při těch nebo jiných frekvencích přerušení. Dále je číselná jednotka maximálního úhlu odchylky biotenzoru zaznamenána pomocí číselné škály, pojmenované jako „velikost poměru signál/šum“. Vytváří se spektrogram zkoumaného homogenátu v podobě grafické křivky, odrážející závislost velikosti poměru signál/šum vůči frekvenci přerušení napětí v řetězci magnetických induktorů, a zajišťující vizuální náhled a očíslování výsledku vzájemného působení homogenátu a magnetického pole v interpretaci biooperátora, a možnosti následné matematické analýzy obdržené informace.

Následně se mění polarita magnetického pole a vyšetření se opakuje, čímž se získá ještě jedna křivka každého ze zkoumaných homogenátů. Když při tom vezmeme v potaz obecný názor, že magnetické silové linie vždy vychází z N-induktoru, považuje se první křivka ( obdržená při umístění homogenátu mezi N-induktor a levou spánkovou oblast operátoru – dále N-spektrum ) spektrem pohlcení, a druhou křivka ( obdržená při umístění homogenátu mezi S-induktor a levou spánkovou oblast operátora, dále S-spektrum ) spektrem vyzařování zkoumaného preparátu po provedení zmagnetizování, stejně jako magneticko-rezonanční spin – spinovým vzájemném působením. Při tom, podle autora charakterizuje N-spektrum strukturu biologického objektu, a S-spektrum – jeho energetický stav.

Takovým způsobem se podařilo vizualizovat reakci zkoumaného biologického objektu na informačně vlnové působení a dostat informaci o zkoumaném homogenátu libovolné morfologické struktury v podobě vhodné k matematické analýze obdržené informace, která navíc umožňuje vytvořit databázi zdravých i nemocných soustav, orgánů, tkání, buněk a jejich částí.

Výše zmíněné výzkumy budou o to věrohodnější, pokud se střídavé napětí v řetězci magnetických induktorů bude provádět při frekvencích modulace magnetického pole, které maximálně ovlivňují zvýšenou intuici operátora biolokace.

Při zkoumání homogenátů k vytvoření databáze bylo zjištěno, že spektrogramy homogenátů zdravých tkání základních orgánů lidského těla jsou zastoupeny dvěma splynutými grafickými křivkami určité konfigurace. Při interpretaci grafů se ukázala zjevná tkáňová specifičnost zkoumaných orgánů podle jejich přiřazení k základním soustavým lidského těla a také frekvenční závislost na určité barvě slunečního spektra.

Při srovnatelné analýze veličin poměru signál/šum pro různé frekvence přerušení se lidské orgány seřadili do logické řady, na jejímž začátku se objevila epifýza, jako nejcitlivější anatomický orgán vůči elektromagnetickému vlivu, také jiné funkčně aktivní orgány ( štítná žláza, nadledvinky ) a fyzilogické receptory: nos, oči, uši. Na konci tohoto řetězce se objevili všechny vylučovací a detoxikační orgány ( kůže, žlučník, močový měchýř, ledviny, játra ).

Takovým způsobem byly vytvořeny databáze spektrogramů všech morfologických struktur zdravého organismu a databáze spektrogramů nemocných morfologických struktur. Zároveň byl do databáze spektrogramů zdravých morfologických struktur vložen spektrogram matematického modelu zdravého organismu ( dále izolinie ), představující sumární spektrogram všech spektrogramů zdravých soustav a orgánů člověka.

Bylo zjištěno, že všechny spektrogramy orgánů mají vlastní frekvenční charakteristiku. Grafy kůže, kostí a kloubů, žil a svalů měli maximální reakci na frekvenci 1,8 – 3,4 Hz. To odpovídá červenému a oranžovému světlu slunečního spektra. Orgány trávicí soustavy: žaludek, dvanácterník, tlusté a tenké střevo, slinivku břišní, příušní slinnou žlázu spojil vysoký bod poměru signál/šum na frekvenci přerušení napětí v magnetických induktorech – 4,2 Hz, což odpovídá žluté barvě. Spektrum odpovídající zelené barvě ( frekvence přerušení 4,9 Hz ) dominuje u jater, žlučníku a orgánů močové a pohlavní soustavy ( ledviny, prostata ) a spektrum odpovídající světle modrému světlu charakterizuje orgány imunitní obrany – thymus, lymfatické uzliny a také slinivky břišní a míchy.

Pro orgány endokrijní soustavy ( štítná a příštítná žláza, epifýza a adenohypofýza, nadledvinky ) a také míchy a jejích kořenů ( periferická nervová soustava ) dominuje bod o frekvenci 6,6 Hz, na frekvenci odpovídající modré barvě. Tkáňě plic a zrakových nervů, orgány sluchu a mozeček mají maximální aktivitu na frekvenci 7,4 Hz a základní části mozku na frekvenci 8,2 Hz, tzn. na frekvencích odpovídajících frekvencí fialového rozsahu spektra. Takovým způsobem byly vybrány určité barvy spektra, které jsou charakterní pro ty nebo jiné orgány či tkáně.

Spolu s výšezmíněným se ve výsledku srovnání frekvencí přerušení napětí v řetězci magnetických induktorů při kterých byla pozorována maximální velikost srovnání signál/šum, s frekvenčním rozsahem zvukových vln patřící určitého zvuku, zjistila tato závislost:

Frekvence přerušení napětí v induktorech 1,8 Hz odpovídá frekvenci zvukových vln noty C střední oktávy při zaplnění na 96% i frekvenci zaplnění -261,6 Gz. Při změně frekvence přerušení na 2,6 Hz bude zaplnění na 78% a vyzní nota D s frekvenčním zaplněním 293,7 GHz a tak dále: frekvence 3,4 Hz, zaplnění 53% nota E s frekvencí zaplnění 329,6 Hz; frekvence přerušení 4,2 Hz, zaplnění 45% nota F s frekvencí zaplnění 349,2 Hz; frekvence přerušení 9 Hz, frekvence zaplnění 15% nota A s frekvencí zaplnění 440 Hz; frekvence přerušení 7,4 Hz, zaplnění 9% nota H s frekvencí 493,9 Hz; frekvence přerušení 8,2 Hz s minimálním zaplněním 6% ( velice krátký impuls a velice dlouhá pauza ), nota C vrchní ( druhé ) oktávy s frekvencí zaplnění 523,3 Hz.

Takovým způsobem bylo zjištěno, že zvukové frekvence jsou konjugované s vybranými frekvencemi přerušení, a dokonce s deviací odpovídající frekvencím s přerušením.

Vzhledem k nutnosti zesílení rezonančních reakcí byly vytvořeny databáze daných počítačových modelů – dráždičů, umožňující mít zároveň vliv i pomocí elektromagentických impulsů tzn. magnetickým polem, světelnými impulsy a zvukovými, jejichž frekvenční charakteristiky jsou shodné s frekvencí přerušení. Soubor dráždičů a jejich posloupnost je ukázaná v následující tabulce.

Přístroj Magnetické induktory Monitor Stereosluchátka
Dráždič Elektromagnetické vlny Barva Zvuk
Posloupnost Frekvence přerušení magnetických induktorů Vizuální Sluchové ( noty oktávy )
1 1.66 tmavě malinový C
2 2.49 červený D
3 3.32 oranžový E
4 4.15 žlutý F
5 4.56 zelený F#
6 4.98 světle modrý G
7 5.81 modrý A
8 6.64 fialový H
9 7.47 tmavě fialový C

Jak bylo již vědecky dokázano, dané modely – dráždiče, specifickým způsobem ovlivňují nervovou soustavu člověka, tím, že na něj působí skrz citlivé receptory, čímž převádí pacienta do stavu zvýšené citlivosti a zesilují zformovanou biologickou zpětnou vazbu.